Moravský svéráz ve Velkých Opatovicích

V Jevíčku proběhne přednáška “Moravský svéráz ve Velkých Opatovicích”. Přednáška Michala Schustera se bude věnovat historii tohoto fenoménu.

Kdy: Čtvrtek 18.4.2024 od 18:00 hodin.

Kde: Sál zámečku Jevíčko – Knihovna Jevíčko:

https://www.knihovna-jevicko.cz/moravsky-sveraz-ve-velkych-opatovicich

Město Jevíčko leží na území Moravy, Pardubický kraj, okr. Svitavy.

Město Velké Opatovice leží na území Moravy, Jihomoravský kraj, okr. Blansko.

Obě města patří do historického moravského kulturního regionu Malá Haná, podoblast moravského Horácka.

Pozvánka: Po stopách Velké Moravy a hradů v Moravském krasu

Blanenská regionální občanská iniciativa Morava TEĎ pořádá 13. ročník poznávacího turistického výšlapu jako přátelské setkání lidí všech generací po stopách moravské historie, kultury, přírodních a technických zajímavostí. O odborný výklad se nám cestou postará památkář Mgr. Jan Štětina z Olomučan. Záštitu nad akcí převzal Ing. Ivo Stejskal, místostarosta města Blanska.

POCHOD SE USKUTEČNÍ V SOBOTU 18. května 2024:

Sraz účastníků bude naproti železniční stanici BLANSKO u silničního mostu přes řeku Svitavu v 9:15 hodin. Vyrazíme krátce po příjezdu vlaků od Brna a Letovic.

TRASA POCHODU:

Po modré značce se vydáme do Klepačova, kolem zbytků středověkého hrádku a starých cest. Po Klepačovské cestě dojdeme k zaniklé vsi Polom, kde budou pořadateli akce rozdány pamětní listy. Polními cestami, vedoucími přibližně v trase středověkých komunikací, sestoupíme do Olomučan, kde se težila i zpracovávala železná ruda již v době Velké Moravy. Z centra obce půjdeme na Bačinu, která je archeologicky mimořádně bohatá na středověké milíře, železářské pece, pozůstatky historických úvozových cest atp. Četnost lokalit je unikátní nejen v rámci Moravy, ale i v kontextu celé ČR. Středověké cesty nás povedou kolem velkomoravských hutí až na vrchol Vyvažadel k Novému hradu. Cestou si také nenecháme ujít jedno obléhatelské opevnění z dob česko-uherských válek. Navštívíme Starý i Nový hrad, kde se občerstvíme. Z Nového hradu sejdeme po zelené značce do údolí řeky Svitavy ke studánce “Pod Novým hradem”, kde se navíc nalézá turistické posezení. Odtud lehkou chůzí dorazíme do Adamova, kde naše putování ukončíme. Celková délka trasy je asi 15 km.

V PŘÍPADĚ NEPŘÍZNĚ POČASÍ navštívíme blanenský zámek a jeho různorodé expozice: https://www.muzeum-blanenska.cz/muzeum

Pochod je vhodný i pro ty, co přijedou autem, protože z Adamova jede vlak do Blanska 7 minut, kde je přímo u nádraží dostatek neplacených míst k parkování. Odjezdy železničních jednotek MORAVIA z Adamova směr Brno a Blansko/Letovice jsou přímé a velice časté (IDS JMK, linka S2).

KONTAKTY:

Info@morava-ted

Vladimír Novotný, tel.: 731 183 041

Zprava: Jan Štětina – památkář, Vladimír Novotný – zástupce pořadatelů akce, Ivo Stejskal – místostarosta města Blanska, který nad akcí převzal záštitu. 

Hranice Čech a Moravy v myslích lidí i v krajině

Rádi zveřejňujeme pozvánku od RNDr. Petra Marka, Ph.D., předního znalce česko-moravské zemské hranice z Masarykovy univerzity. Beseda se bude týkat i našeho okresu Blansko. Úvodní fotka zachycuje Petra Marka při zaměřování hranice do GPS u Žďáru nad Sázavou.

Dobrý den, kdo jste chtěli dorazit na moji přednášku o česko-moravské hranici v Lanškrouně, ale z nějakého důvodu (např. kvůli vzdálenosti) vám to nevyšlo, můžete zavítat do Brna do prostor kanceláře ombudsmana na Údolní 39. Přednáška proběhne ve středu 3. dubna 2024 od 18:00, tentokrát pod hlavičkou Společnosti pro Moravu a Slezsko. 

V přednášce představím i vybrané zachovalé hraniční kameny nalezené nedaleko za hranicí okresu Blansko, ale i novodobé připomínky této hranice.

Petr Marek

Novodobě vyznačená (2018) zemská hranice Moravy za Kněževsí, okr. Blansko.

Reportáž z přednášky v Olomučanech

V pátek 1. března 2024 proběhla v Olomučanech (okr. Blansko) beseda památkáře Jana Štětiny, která přilákala kolem šedesáti lidí, včetně naší čtyřčlenné účasti. Během zhruba dvouhodinové přednášky jsme se dozvěděli mnoho pozoruhodných informací, které se týkají našeho regionu i Moravy. Například kde byly velkomoravské hutě, staré stezky, zvláštní hustota menších či větších opevněných sídel na docela malé ploše bez většího zalidnění, a zcela nevhodné k zemědělství. Mgr. Štětina na fotografiích a obrázcích ukazoval zajímavé lokality i  nálezy (např. z 11.-12.stol.), hmotové rekonstrukce hradů a starých staveb. Nutno podotknout, že z valné většiny byla v hlavní roli železná ruda, která se tu v zemi nachází až do dnešních dob. Závěrem lze konstatovat, že tato část Blanenska ještě zdaleka neřekla své poslední slovo k historii Moravy.

Po besedě jsme s J. Štětinou doladili pár podrobností ohledně společné květnové akce.

Jsme rádi, že naše pozvání na besedu přijal i starosta Dambořic (okr. Hodonín) Zbyněk Pastyřík.

Regionální identita je základním kamenem moravské identity. Proto podobné aktivity podporujeme.

Letovice, porada MT

V sobotu 24.února 2024 proběhla v Letovicích pracovní schůzka MT. Hlavním bodem jednání byla příprava 13. ročníku Moravského putování – Po stopách Velké Moravy a hradů v Moravském krasu. Byla schválena trasa našeho turistického poznávacího výšlapu a termín akce. Připraveny texty a grafický návrh pozvánky i pamětního listu, schválena spolupráce, atp. Pokud vše klapne tak se máte nač těšit. Navíc bylo předběžně probráno pozvání od naší partnerské slovenské organizace Morava krásna zem, ohledně stejnojmenného festivalu v Pováží.

Olomučany ve znamení železa

Zveme vás na zajímavou besedu o historii okolí Olomučan a Blanska. Řeč bude například o Velké Moravě, hutích na železnou rudu, středověkých hradech, atp. Přednášet bude památkář a moravský patriot Jan Štětina.

Kdy: pátek 1.3.2024 od 18.00 hodin. 

Kde: Kulturní centrum Olomučany, vstup volný. 

Mgr. Jan Štětina je památkář Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Kroměříž. Pochází z Olomučan (okr. Blansko) a ve volném čase se věnuje především výzkumu středověkých hradů na Blanensku. V roce 2018 objevil hrádek na blanenském Klepačově.

15.únor – výročí města Blanska

qrf

Dnes 15. února si připomínáme povýšení Blanska na město. Stalo se tak v roce 1905. Rozhodující měrou se o tuto záležitost zasloužil především tehdejší starosta a významný moravský podnikatel Karel Ježek (11.2.1851-7.1.1919). Starostoval v letech 1903-1917. Úvodní fotka K. Ježka obsahuje jeho vlastnoruční podpis. Od roku 1908 je čestným občanem města.

“Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším Rozhodnutím ze dne 15. února 1905 městys Blansko v politickém okresu Boskovickém na město nejmilostivěji povýšiti.”

Císař František Josef I. mimo jiné používal i titul markrabě moravský.

Karel Ježek společně s bratrem Richardem založili v Blansku továrnu na hospodářské stroje K&R JEŽEK Blansko. Po znárodnění ADAST Blansko. V letech 1910-1911 postavili správní budovu továrny, tzv. moravské Miramare. Jako vzor posloužil habsburský zámek Miramare u Terstu v tehdejším Rakouském přímoří, který postavil arcivévoda Maxmilián Habsburský pozdější císař mexický.

Továrna K&R JEŽEK BLANSKO

Za první republiky si rodina Ježků nechala postavit funkcionalistický(?) dům, který rodině sloužil až do zmíněného znárodnění. Dům stojí u kruhového objezdu na rohu ulic Smetanova-Svitavská.

Fotogalerie:

https://www.facebook.com/share/p/FgS3rmUTemX9PcBd/

Reportáž z přednášky o zemské hranici Čech a Moravy

Rád bych touto cestou poděkoval občanské iniciativě MORAVA TEĎ za propagaci mé přednášky o česko-moravské hranici v Knihovně Lanškroun (okr. Ústí nad Orlicí). Přednáška proběhla v sobotu 20. ledna 2024 a o téma vnímání česko-moravské hranice i mapování hraničních kamenů v terénu byl větší zájem, než organizátoři očekávali. Připraveno bylo cca 30 míst, ale platících lidí dorazilo přes 60 (symbolický vstup 50 Kč tak zcela jistě pokryl režijní náklady organizující instituce). Kromě lidí se zájmem o hraniční kameny a česko-moravskou hranici (dle drobného průzkumu bylo lidí se zájmem o zemskou hranici daleko více než těch se zájmem o hraničníky) dorazili také někteří moravští patrioti. Po přednášce tak byla vznesena i řada dotazů. Například jsme diskutovali rozdílnosti v nářečí na české a moravské straně zemské hranice, identifikaci se zeměmi vs. kraji či problematiku krádeží hraničních kamenů.

Pokud by byl zájem, rád uskutečním přednášku i na jiných místech.

S pozdravem

Petr Marek

Hranice Čech a Moravy v myslích lidí i v krajině

Kdo byste měli čas a chuť dozvědět se něco o česko-moravské zemské hranici (nejen) na Lanškrounsku, zveme vás na přednášku do Knihovny Lanškroun. Bude to v sobotu 20. 1. 2024 od 17:00 hodin. Přednášet bude RNDr. Petr Marek, Ph. D.

Petr Marek je naším příznivcem z Čech a byl čestným hostem na ustavujícím zasedání MT v Blansku. Při svém bádání procházel i česko-moravskou zemskou hranici na severu Blanenska.

Úvodní foto: česko-moravská zemská hranice za Kněževsí (okr. Blansko).

Podrobnosti naleznete na:

https://www.kclanskroun.cz/akce/hranice-cech-a-moravy-v-myslich-lidi-i-v-krajine-nejen-lanskrounska/

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. View more
Cookies settings
Přijmout
Odmítnout
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active

Kdo jsme

Občanská iniciativa MORAVA TEĎ, naše webová adresa je https://morava-ted.cz.

Komentáře

Když návštěvníci přidají komentář na tento web, jsou shromažďovány údaje zobrazené ve formuláři pro komentář, dále IP adresa návštěvníka a řetězec user agent definující prohlížeč, což pomáhá k detekci spamu.

Média

Pokud nahráváte obrázky na tento web, měli byste se vyhnout nahrávání obrázků s vloženými údaji o poloze (EXIF GPS). Návštěvníci webu mohou stáhnout a zobrazit libovolné data o poloze z obrázků na webu.

Cookies

Pokud na naše stránky přidáte komentář, bude uloženo jméno, e-mailová adresa a webová stránka do cookies. Tímto způsobem se snažíme zvýšit Váš komfort, když budete psát nový komentář, už pak nebudete muset tyto údaje znovu vyplňovat. Tyto soubory cookies budou mít životnost jeden rok. Pokud navštívíte naši přihlašovací stránku, nastavíme dočasné cookies pro ověření, zda Váš prohlížeč přijímá soubory cookies. Tento soubor cookies neobsahuje žádná osobní data a při zavření prohlížeče se zruší. Při přihlašování Vám nastavíme také několik souborů cookies pro uložení Vašich přihlašovacích údajů a pro nastavení zobrazení obrazovky. Přihlašovací soubory cookies mají životnost dva dny a cookies pro nastavení zobrazení mají životnost jeden rok. Pokud potvrdíte možnost „Zapamatovat si mě“, Vaše přihlášení bude trvat dva týdny. Pokud se ze svého účtu odhlásíte, přihlašovací cookies budou odstraněny. Pokud upravujete nebo publikujete článek, bude ve Vašem prohlížeči uložen další cookie. Tento cookie neobsahuje žádná osobní data a jednoduše označuje ID příspěvku, který jste právě upravili. Jeho platnost vyprší po 1 dni.

Vložený obsah z dalších webů

Příspěvky na těchto stránkách mohou obsahovat vložený obsah (například videa, obrázky, články atd.). Vložený obsah z jiných webových stránek se chová stejným způsobem, jako kdyby návštěvník navštívil jiný web. Tyto webové stránky mohou shromažďovat data o Vás, používat soubory cookies, vkládat další sledování od třetích stran a sledovat Vaši interakci s tímto vloženým obsahem, včetně sledování interakce s vloženým obsahem, pokud máte účet a jste přihlášeni na danou webovou stránku.

S kým sdílíme vaše údaje

Pokud požadujete obnovení hesla, vaše adresa IP bude uvedena v e-mailu pro obnovení hesla.

Jak dlouho uchováváme vaše údaje

Pokud přidáte komentář, komentář a jeho metadata budou uchovávána po dobu neurčitou. Údaje jsou uchovávány za účelem automatického rozpoznání a schválení všech následných komentářů, místo jejich držení ve frontě moderování. Pro uživatele, kteří se registrují na tomto webu (pokud mají tuto možnost), ukládáme také osobní údaje, které uvádějí ve svém uživatelském profilu. Všichni uživatelé mohou kdykoliv vidět, upravovat nebo smazat své osobní údaje (s výjimkou toho, že nemohou změnit své uživatelské jméno). Administrátoři webu mohou také tyto informace zobrazit a upravovat.

Jaká máte práva?

Pokud máte na tomto webu účet nebo jste zde přidali komentáře, můžete požádat o obdržení souboru s exportem osobních údajů, které o Vás uchováváme, včetně všech údajů, které jste nám poskytli. Můžete také požádat o odstranění veškerých osobních údajů, které o vás uchováváme. Tato možnost nezahrnuje údaje, které jsme povinni uchovávat z administrativních, právních nebo bezpečnostních důvodů.

Kam posíláme vaše data?

Komentáře návštěvníků mohou být kontrolovány prostřednictvím automatizované služby detekce spamu, která může být umístěna v zahraničí.
Save settings
Cookies settings