Pozvánka na festival Morava krásna zem na Slovensku

5. července 2024 na svátek sv. Cyrila a Metoděje, proběhne na Slovensku 12. ročník festivalu Morava krásna zem. Letos se akce uskuteční v lázeňském městě Trenčianské Teplice nedaleko od Trenčína. Akci pořádá slovenské sdružení Morava krásna zem (MKZ), které na Slovensku propaguje moravskou kulturu, tradice i historii, a oficiálně zastupuje příslušníky moravské národnostní menšiny na Slovensku při Úřadu vlády Slovenské republiky.

Návštěvníci se mohou těšit na bohatý kulturní program, který začne od třinácté hodiny. Vystoupí zde například Mužáci Moravia z Pováží, Prečínská muzička, Karel Hegner s cimbálovou muzikou Aleše Smutného, folková skupina Drienky, Jiří Helán a Moravská muzika Petra Mikulky nebo Crom Cover. Dále budou k vidění Sokolníci krále Svatopluka, a pro děti bude připraven Dětský park.

Festival slovenských Moravanů, si za léta své existence získal pověst kvalitní a úspěšné prezentace Moravy a Moravanů na Slovensku. Velký podíl na tom nese Jana Muráňová, Ján Chúpek a Ľubo Klúčik z MKZ.

Pokud si alespoň jeden den uděláte výlet do Pováží na moravský festival, zcela jistě si z něj odnesete příjemné zážitky. Jste srdečně zváni.

Vladimír Novotný, zástupce MKZ pro Moravu

https://www.moravaci.sk

Video pozvánka:

https://www.facebook.com/share/v/T3wysLzd3AGT5xT5

Reportáž z Moravského odpoledne

V sobotu 22.června 2024 proběhlo v brněnských Obřanech Moravské odpoledne, které se uskutečnilo v příjemném prostředí přírodního areálu U Sosny na břehu řeky Svitavy. K dobré náladě nám zahrál písničkář Martin Kudlička, který se lidem tak líbil, že jej nechtěli pustit z pódia. Poté vystoupili zástupci moravských organizací, kteří představili Společnost pro Moravu a Slezsko, Moravskou národní obec a Moravské zemské hnutí. Následně Milan Valenta stručně popsal a prezentoval svoji knihu „Morava: zemský ráj, nebo periferie Evropy“. Samozřejmě nemohl chybět „křest“ knihy a přípitek na knihu a Moravu lahodným šumivým vínem Mucha Sekt Rosé. Ondřej Mlejnek, předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko nastínil novou iniciativu, která nese název „Morava, zemský ráj“. Závěrem k tanci i poslechu zahrála cimbálová muzika Za Oponou.

Přípitek na knihu i na Moravu. Zleva: Milan Valenta, autor knihy, Ondřej Hýsek, člen vedení SMS, Vladimír Novotný, zástupce MKZ pro Moravu, Ondřej Mlejnek, předseda SMS, Pavel Trčala, předseda MZH, Antonín Vrba, redaktor.

Antonín Vrba, redaktor portálu islovacko.cz natočil na akci několik videí a rozhovorů, které si můžete na YouTube přehrát: https://youtube.com/@tondavrba?si=ZZ0m0nFAi8APJgm9

Cimbálová muzika Za Oponou.

Moravské odpoledne

Zveme vás na setkání moravských patriotů. Akce proběhne v sobotu 22.6.2024 od 16:00 hodin v příjemném přírodním areálu U Sosny. Areál se nachází u řeky Svitavy v brněnských Obřanech, Břehová 90. Místo i akce jsou vhodné pro děti, které zde mohou využít prolézačky a mrknout na zvířátka.

Program:

Vystoupení písničkáře Martina Kudličky.

Představení iniciativy Morava, zemský ráj.

Shrnutí činnosti moravských spolků a organizací.

Beseda u cimbálu s lidovou hudbou Za Oponou. 

REPORTÁŽ z konference Perspektivy veřejné správy IV.

V pátek 31.5. 2024 proběhla v Brně na FSS MUNI, konference Perspektivy veřejné správy IV. Tentokrát se zaměřením na dopravu a regionalizaci se zřetelem k území Moravy. Přednášející z řad odborníků na dopravu a zástupců místních samospráv (Moravská Třebová, Dačice), zde rozebírali například krajskou dopravu, která často nereflektuje reálné spádové potřeby obyvatelstva. Jako příklad bylo uvedeno prodloužení železničních spojů jednotek Moravia z Brna do Kraje Vysočina, směr Žďár nad Sázavou. Kraj Vysočina nabídku odmítl přesto, že dotčená města na trase změnu požadovala.

Dalším příkladem je rušení železničních spojů do Velkých Opatovic, Jevíčka, Chornice a Moravské Třebové. Dále nepraktické přestupy ve stanicích Letovice či Dzbel. Obojí mají jedno společné – leží v blízkosti krajských hranic. Tyto uměle vytvořené krajské hranice, vytváří vnitřní periferie/vnitřní hranice, které velice často nerespektují potřeby lidí.

Je to důsledek toho, že na velikost našeho státu máme příliš mnoho krajů, které jak již bylo řečeno, vytváří zbytečné vnitřní periferie. Když NERV navrhoval vládě redukci krajů (čímž by vznikla fin. úspora pro stát), vláda na tento návrh nijak nereagovala. Dále se konference zaobírala dálniční sítí z Moravy na Slovensko, resp. do Púchova. Obecně řečeno, byla akce velice podnětná a témata zajímavá. Všechna je popsat by vydalo na sborník.

Z pohledu zúčastněných členů iniciativy Morava TEĎ, bylo zajímavé sledovat odborné názory na daná témata z okresu Blansko a regionů Jevíčska, Moravskotřebovska, Svitavska atp.

Konferenci organizovalo partnerské sdružení Společnost pro Moravu a Slezsko z.s., pod záštitou Katedry politologie.

RNDr. Petr Marek Ph.D. moderátor a hlavní pořadatel konference.

MORAVA: zemský ráj, nebo periferie Evropy

31.5.2024 byla na konferenci Perspektivy veřejné správy IV. na FSS MUNI v Brně představena publikace „Morava: zemský ráj, nebo periferie Evropy“. Autorem knihy je Ing. Milan Valenta, který žil 30 let v Německu a Lucembursku. Kniha věcně analyzuje dosavadní vývoj, současný stav a nabízí i výhled pravděpodobné budoucnosti území Moravy.  Toto čtivé publicistické dílo je určeno široké zainteresované veřejnosti, ať už jde o politiky, úředníky, podnikatele, akademiky či aktivní občany. Tomu také odpovídá důraz na výstižnost a přehlednost rozdělením textu do sedmi kapitol. Závěrečný doslov je zároveň rekapitulací uvedené problematiky. Kniha je prvním komplexním shrnutím dostupných stěžejních údajů, obsahující přehled soudobého vývoje teritoria Moravy a Slezska a mnohdy i celé ČR ve středoevropských souvislostech.

Zleva: Milan Valenta a Vladimír Novotný z iniciativy Morava TEĎ.

Reportáž z Moravského putování

Dne 18. května 2024 se před vlakovým nádražím v Blansku sešli milovníci naší přírody a historie na 13. ročníku Moravského putování, tentokrát s podtitulem „Po stopách Velké Moravy a hradů v Moravském krasu“. Událost pořádala regionální občanská iniciativa Morava TEĎ. Letošní ročník byl poznamenán počáteční nepřízní počasí. Předchozí dny naše území zasáhly vydatné srážky, přičemž ještě v den našeho pochodu, tedy v sobotu, ráno mírně pršelo a obloha se mračila. Po předchozích dnech bylo navíc v lesích mokro a blátivo. Tyto skutečnosti bohužel řadu lidí odradily a v Blansku se sešla skupina dvanácti lidí. Bylo tedy rozhodnuto upravit plánovanou trasu, o tom však později. Po přivítání a pozdravu od místostarosty města Blanska, pana Ing. Ivo Stejskala, si účastníci dali na zahřátí výšlap do obce Klepačov, resp. k pozůstatkům místního hrádku, který se zde ve středověku nacházel. Celá akce byla obohacena o erudovaný výklad pana Mgr. Jana Štětiny z Národního památkového ústavu, který navíc představuje objevitele v moderních dobách zapomenutého hrádku. Zúčastnění se tedy dozvěděli, kde byl hrádek situován, z jakého byl materiálu, co zde bylo nalezeno, v jakých dobách zde stával, i hypotézy týkající se jeho funkce. Po tomto zajímavém zastavení následoval pochod obcí Klepačov a dále směrem k zaniklé středověké obci Polom, kde si účastníci dopřáli přestávku a malé občerstvení. Pan Štětina celou dobu upozorňoval na pozůstatky minulosti ve zdejší krajině a zprostředkoval účastníkům pochodu pozoruhodné informace. S jeho pomocí tak dokázali rozpoznat zdejší pozůstatky středověkých cest, polí či kanálu, jehož účel zůstává tajemstvím i pro odborníky.

Zdejší krajina byla ve středověku průmyslovou oblastí, jelikož se zde nacházela významná ložiska železné rudy a docházelo zde jak k těžbě, tak i ke zpracování této klíčové suroviny. Vraťme se však k samotnému pochodu. Po zmíněné občerstvovací zastávce a společném fotografování se turisté vydali za pokračujícího výkladu pana Štětiny dále, skrze zaniklou obec Polom, směrem k obci Olomučany. Před touto obcí bylo využito místního turistického altánu k další zastávce za účelem předání originálních pamětních listů účastníkům. Autorkou je Iveta Janoušková. Jan Štětina opět nezahálel a účastníky tentokrát pozval ještě hlouběji do minulosti, když nechal kolovat kamenné otisky pravěkých tvorů z místního naleziště. Po této další zajímavé vsuvce se skupina vydala na další a poslední část túry. Podle původních plánů měl pochod vést na Nový hrad a dále do Adamova, avšak z výše uvedených důvodů došlo k úpravě. Účastníci se vydali na tzv. Hradskou lesní silnici, která k Novému hradu vede, avšak záhy se stočili do zmíněné obce Olomučany. Cestou došlo ještě ke dvěma zajímavým zastavením. Na prvním pan Štětina ukázal archeologické nálezy dokládající velkomoravskou těžbu a zpracování železné rudy v této oblasti, viz obrázek níže.

Památkář Mgr. Jan Štětina z Olomučan.

Druhé poté představovalo vyhlídku na louce nad obcí, odkud byly vidět i vzdálené Letovice. Pochod byl zakončen v Olomučanech v restauraci, kde se zúčastnění občerstvili a neformálně diskutovali různá témata. Byl zde rovněž avizován plán uspořádat další ročník pochodu.

Michael Doskočil

Michael Doskočil a Iveta Janoušková, autorka pamětního listu, členové iniciativy Morava TEĎ.

Fotografie je ze samotného srdce velkomoravského hutnictví. Historickou moravskou zemskou vlajku máme jako symbol a úctu k naší dávné moravské historii.

Konference „Perspektivy veřejné správy“ 2024

Zveme vás na odbornou konferenci Perspektivy veřejné správy IV. Letošní čtvrtý ročník se zaměří na problematiku dopravy a regionalizace. Klade si otázky, do jaké míry přetrvává mobilita lidí do historických zemských center a jak jsou tyto toky lidí znesnadňovány a transformovány současným krajským zřízením. U nás je to patrné například na severu okresu Blansko na tratích Boskovice – Velké Opatovice a nedaleká Chornice (okr. Svitavy).

Dojde také k představení publikace shrnující dosavadní vývoj rozvoje moravského území „Morava: zemský ráj, nebo periferie Evropy„, kterého se zhostí její autor Ing. Milan Valenta. Jedná se o první publikaci shrnující analytické údaje o dosavadním vývoji, současném stavu a pravděpodobné budoucnosti rozvoje území Moravy.

Konference Perspektivy veřejné správy se uskuteční v pátek 31. května 2024 od 9:00 hodin v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity na Joštově 10 v Brně. Organizátorem je partnerská organizace Společnost pro Moravu a Slezsko, z.s. Odbornou záštitu převzala Katedra politologie FSS MUNI.

Z naší osobní zkušenosti víme, že konference byly vždy kvalitní. Proto i letos nebudeme chybět a vřele ji doporučujeme.

Podrobnosti naleznete na webu Společnosti pro Moravu a Slezsko:

Kontaktní osoba: RNDr. Petr Marek, Ph.D., Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita (petrmarek@mail.muni.cz)

Moravský svéráz ve Velkých Opatovicích

V Jevíčku proběhne přednáška „Moravský svéráz ve Velkých Opatovicích“. Michal Schuster se zde bude věnovat historii tohoto fenoménu.

Kdy: Čtvrtek 18.4.2024 od 18:00 hodin.

Kde: Sál zámečku Jevíčko – Knihovna Jevíčko:

https://www.knihovna-jevicko.cz/moravsky-sveraz-ve-velkych-opatovicich

Město Jevíčko leží na území Moravy, Pardubický kraj, okr. Svitavy.

Město Velké Opatovice leží na území Moravy, Jihomoravský kraj, okr. Blansko.

Obě města patří do historického moravského kulturního regionu Malá Haná – podoblast moravského Horácka.

Pozvánka: Po stopách Velké Moravy a hradů v Moravském krasu

Blanenská regionální občanská iniciativa Morava TEĎ pořádá 13. ročník poznávacího turistického výšlapu jako přátelské setkání lidí všech generací po stopách moravské historie, kultury, přírodních a technických zajímavostí. O odborný výklad se nám cestou postará památkář Mgr. Jan Štětina z Olomučan. Záštitu nad akcí převzal Ing. Ivo Stejskal, místostarosta města Blanska.

POCHOD SE USKUTEČNÍ V SOBOTU 18. května 2024:

Sraz účastníků bude naproti železniční stanici BLANSKO u silničního mostu přes řeku Svitavu v 9:15 hodin. Vyrazíme krátce po příjezdu vlaků od Brna a Letovic.

TRASA POCHODU:

Po modré značce se vydáme do Klepačova, kolem zbytků středověkého hrádku a starých cest. Po Klepačovské cestě dojdeme k zaniklé vsi Polom, kde budou pořadateli akce rozdány pamětní listy. Polními cestami, vedoucími přibližně v trase středověkých komunikací, sestoupíme do Olomučan, kde se težila i zpracovávala železná ruda již v době Velké Moravy. Z centra obce půjdeme na Bačinu, která je archeologicky mimořádně bohatá na středověké milíře, železářské pece, pozůstatky historických úvozových cest atp. Četnost lokalit je unikátní nejen v rámci Moravy, ale i v kontextu celé ČR. Středověké cesty nás povedou kolem velkomoravských hutí až na vrchol Vyvažadel k Novému hradu. Cestou si také nenecháme ujít jedno obléhatelské opevnění z dob česko-uherských válek. Navštívíme Starý i Nový hrad, kde se občerstvíme. Z Nového hradu sejdeme po zelené značce do údolí řeky Svitavy ke studánce „Pod Novým hradem“, kde se navíc nalézá turistické posezení. Odtud lehkou chůzí dorazíme do Adamova, kde naše putování ukončíme. Celková délka trasy je asi 15 km.

V PŘÍPADĚ NEPŘÍZNĚ POČASÍ navštívíme blanenský zámek a jeho různorodé expozice: https://www.muzeum-blanenska.cz/muzeum

Pochod je vhodný i pro ty, co přijedou autem, protože z Adamova jede vlak do Blanska 7 minut, kde je přímo u nádraží dostatek míst k parkování (10 Kč /den). Odjezdy železničních jednotek MORAVIA z Adamova směr Brno a Blansko/Letovice jsou přímé a velice časté (IDS JMK, linka S2).

KONTAKTY:

Info@morava-ted

Vladimír Novotný, tel.: 731 183 041

Zprava: Jan Štětina – památkář, Vladimír Novotný – zástupce pořadatelů akce, Ivo Stejskal – místostarosta města Blanska, který nad akcí převzal záštitu. 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. View more
Cookies settings
Přijmout
Odmítnout
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active
PHPSESSID

Kdo jsme

Občanská iniciativa MORAVA TEĎ, naše webová adresa je https://morava-ted.cz.

Komentáře

Když návštěvníci přidají komentář na tento web, jsou shromažďovány údaje zobrazené ve formuláři pro komentář, dále IP adresa návštěvníka a řetězec user agent definující prohlížeč, což pomáhá k detekci spamu.

Média

Pokud nahráváte obrázky na tento web, měli byste se vyhnout nahrávání obrázků s vloženými údaji o poloze (EXIF GPS). Návštěvníci webu mohou stáhnout a zobrazit libovolné data o poloze z obrázků na webu.

Cookies

Pokud na naše stránky přidáte komentář, bude uloženo jméno, e-mailová adresa a webová stránka do cookies. Tímto způsobem se snažíme zvýšit Váš komfort, když budete psát nový komentář, už pak nebudete muset tyto údaje znovu vyplňovat. Tyto soubory cookies budou mít životnost jeden rok. Pokud navštívíte naši přihlašovací stránku, nastavíme dočasné cookies pro ověření, zda Váš prohlížeč přijímá soubory cookies. Tento soubor cookies neobsahuje žádná osobní data a při zavření prohlížeče se zruší. Při přihlašování Vám nastavíme také několik souborů cookies pro uložení Vašich přihlašovacích údajů a pro nastavení zobrazení obrazovky. Přihlašovací soubory cookies mají životnost dva dny a cookies pro nastavení zobrazení mají životnost jeden rok. Pokud potvrdíte možnost „Zapamatovat si mě“, Vaše přihlášení bude trvat dva týdny. Pokud se ze svého účtu odhlásíte, přihlašovací cookies budou odstraněny. Pokud upravujete nebo publikujete článek, bude ve Vašem prohlížeči uložen další cookie. Tento cookie neobsahuje žádná osobní data a jednoduše označuje ID příspěvku, který jste právě upravili. Jeho platnost vyprší po 1 dni.

Vložený obsah z dalších webů

Příspěvky na těchto stránkách mohou obsahovat vložený obsah (například videa, obrázky, články atd.). Vložený obsah z jiných webových stránek se chová stejným způsobem, jako kdyby návštěvník navštívil jiný web. Tyto webové stránky mohou shromažďovat data o Vás, používat soubory cookies, vkládat další sledování od třetích stran a sledovat Vaši interakci s tímto vloženým obsahem, včetně sledování interakce s vloženým obsahem, pokud máte účet a jste přihlášeni na danou webovou stránku.

S kým sdílíme vaše údaje

Pokud požadujete obnovení hesla, vaše adresa IP bude uvedena v e-mailu pro obnovení hesla.

Jak dlouho uchováváme vaše údaje

Pokud přidáte komentář, komentář a jeho metadata budou uchovávána po dobu neurčitou. Údaje jsou uchovávány za účelem automatického rozpoznání a schválení všech následných komentářů, místo jejich držení ve frontě moderování. Pro uživatele, kteří se registrují na tomto webu (pokud mají tuto možnost), ukládáme také osobní údaje, které uvádějí ve svém uživatelském profilu. Všichni uživatelé mohou kdykoliv vidět, upravovat nebo smazat své osobní údaje (s výjimkou toho, že nemohou změnit své uživatelské jméno). Administrátoři webu mohou také tyto informace zobrazit a upravovat.

Jaká máte práva?

Pokud máte na tomto webu účet nebo jste zde přidali komentáře, můžete požádat o obdržení souboru s exportem osobních údajů, které o Vás uchováváme, včetně všech údajů, které jste nám poskytli. Můžete také požádat o odstranění veškerých osobních údajů, které o vás uchováváme. Tato možnost nezahrnuje údaje, které jsme povinni uchovávat z administrativních, právních nebo bezpečnostních důvodů.

Kam posíláme vaše data?

Komentáře návštěvníků mohou být kontrolovány prostřednictvím automatizované služby detekce spamu, která může být umístěna v zahraničí.
Save settings
Cookies settings