Rubrika: Zpravodajství

V Jevíčku proběhne přednáška “Moravský svéráz ve Velkých Opatovicích”. Michal Schuster se zde bude věnovat historii tohoto fenoménu.

Kdy: Čtvrtek 18.4.2024 od 18:00 hodin.

Kde: Sál zámečku Jevíčko – Knihovna Jevíčko:

https://www.knihovna-jevicko.cz/moravsky-sveraz-ve-velkych-opatovicich

Město Jevíčko leží na území Moravy, Pardubický kraj, okr. Svitavy.

Město Velké Opatovice leží na území Moravy, Jihomoravský kraj, okr. Blansko.

Obě města patří do historického moravského kulturního regionu Malá Haná – podoblast moravského Horácka.

Rádi zveřejňujeme pozvánku od RNDr. Petra Marka, Ph.D., předního znalce česko-moravské zemské hranice z Masarykovy univerzity. Beseda se bude týkat i našeho okresu Blansko. Úvodní fotka zachycuje Petra Marka při zaměřování hranice do GPS u Žďáru nad Sázavou.

Dobrý den, kdo jste chtěli dorazit na moji přednášku o česko-moravské hranici v Lanškrouně, ale z nějakého důvodu (např. kvůli vzdálenosti) vám to nevyšlo, můžete zavítat do Brna do prostor kanceláře ombudsmana na Údolní 39. Přednáška proběhne ve středu 3. dubna 2024 od 18:00, tentokrát pod hlavičkou Společnosti pro Moravu a Slezsko. 

V přednášce představím i vybrané zachovalé hraniční kameny nalezené nedaleko za hranicí okresu Blansko, ale i novodobé připomínky této hranice.

Petr Marek

Novodobě vyznačená (2018) zemská hranice Moravy za Kněževsí, okr. Blansko.

V pátek 1. března 2024 proběhla v Olomučanech (okr. Blansko) beseda památkáře Jana Štětiny, která přilákala kolem šedesáti lidí, včetně naší čtyřčlenné účasti. Během zhruba dvouhodinové přednášky jsme se dozvěděli mnoho pozoruhodných informací, které se týkají našeho regionu i Moravy. Například kde byly velkomoravské hutě, staré stezky, zvláštní hustota menších či větších opevněných sídel na docela malé ploše bez většího zalidnění, a zcela nevhodné k zemědělství. Mgr. Štětina na fotografiích a obrázcích ukazoval zajímavé lokality i  nálezy (např. z 11.-12.stol.), hmotové rekonstrukce hradů a starých staveb. Nutno podotknout, že z valné většiny byla v hlavní roli železná ruda, která se tu v zemi nachází až do dnešních dob. Závěrem lze konstatovat, že tato část Blanenska ještě zdaleka neřekla své poslední slovo k historii Moravy.

Po besedě jsme s J. Štětinou doladili pár podrobností ohledně společné květnové akce.

Jsme rádi, že naše pozvání na besedu přijal i starosta Dambořic (okr. Hodonín) Zbyněk Pastyřík.

Regionální identita je základním kamenem moravské identity. Proto podobné aktivity podporujeme.

Zveme vás na zajímavou besedu o historii okolí Olomučan a Blanska. Řeč bude například o Velké Moravě, hutích na železnou rudu, středověkých hradech, atp. Přednášet bude památkář a moravský patriot Jan Štětina.

Kdy: pátek 1.3.2024 od 18.00 hodin. 

Kde: Kulturní centrum Olomučany, vstup volný. 

Mgr. Jan Štětina je památkář Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Kroměříž. Pochází z Olomučan (okr. Blansko) a ve volném čase se věnuje především výzkumu středověkých hradů na Blanensku. V roce 2018 objevil hrádek na blanenském Klepačově.

Dnes 15. února si připomínáme povýšení Blanska na město. Stalo se tak v roce 1905. Rozhodující měrou se o tuto záležitost zasloužil především tehdejší starosta a významný moravský podnikatel Karel Ježek (11.2.1851-7.1.1919). Starostoval v letech 1903-1917. Úvodní fotka K. Ježka obsahuje jeho vlastnoruční podpis. Od roku 1908 je čestným občanem města.

“Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším Rozhodnutím ze dne 15. února 1905 městys Blansko v politickém okresu Boskovickém na město nejmilostivěji povýšiti.”

Císař František Josef I. mimo jiné používal i titul markrabě moravský.

Karel Ježek společně s bratrem Richardem založili v Blansku továrnu na hospodářské stroje K&R JEŽEK Blansko. Po znárodnění ADAST Blansko. V letech 1910-1911 postavili správní budovu továrny, tzv. moravské Miramare. Jako vzor posloužil habsburský zámek Miramare u Terstu v tehdejším Rakouském přímoří, který postavil arcivévoda Maxmilián Habsburský pozdější císař mexický.

Továrna K&R JEŽEK BLANSKO

Za první republiky si rodina Ježků nechala postavit funkcionalistický(?) dům, který rodině sloužil až do zmíněného znárodnění. Dům stojí u kruhového objezdu na rohu ulic Smetanova-Svitavská.

Fotogalerie:

https://www.facebook.com/share/p/FgS3rmUTemX9PcBd/

Rád bych touto cestou poděkoval občanské iniciativě MORAVA TEĎ za propagaci mé přednášky o česko-moravské hranici v Knihovně Lanškroun (okr. Ústí nad Orlicí). Přednáška proběhla v sobotu 20. ledna 2024 a o téma vnímání česko-moravské hranice i mapování hraničních kamenů v terénu byl větší zájem, než organizátoři očekávali. Připraveno bylo cca 30 míst, ale platících lidí dorazilo přes 60 (symbolický vstup 50 Kč tak zcela jistě pokryl režijní náklady organizující instituce). Kromě lidí se zájmem o hraniční kameny a česko-moravskou hranici (dle drobného průzkumu bylo lidí se zájmem o zemskou hranici daleko více než těch se zájmem o hraničníky) dorazili také někteří moravští patrioti. Po přednášce tak byla vznesena i řada dotazů. Například jsme diskutovali rozdílnosti v nářečí na české a moravské straně zemské hranice, identifikaci se zeměmi vs. kraji či problematiku krádeží hraničních kamenů.

Pokud by byl zájem, rád uskutečním přednášku i na jiných místech.

S pozdravem

Petr Marek

Kdo byste měli čas a chuť dozvědět se něco o česko-moravské zemské hranici (nejen) na Lanškrounsku, zveme vás na přednášku do Knihovny Lanškroun. Bude to v sobotu 20. 1. 2024 od 17:00 hodin. Přednášet bude RNDr. Petr Marek, Ph. D.

Petr Marek je naším příznivcem z Čech a byl čestným hostem na ustavujícím zasedání MT v Blansku. Při svém bádání procházel i česko-moravskou zemskou hranici na severu Blanenska.

Úvodní foto: česko-moravská zemská hranice za Kněževsí (okr. Blansko).

Podrobnosti naleznete na:

https://www.kclanskroun.cz/akce/hranice-cech-a-moravy-v-myslich-lidi-i-v-krajine-nejen-lanskrounska/

Pozdrav a podpora Moravě od našich přátel ze Slovenska 🇸🇰. Vzkaz má úzkou vazbu na náš region, konkrétně na město Blansko.

Reportáž ZPRÁV Z MORAVY o pozdravu a podpoře Moravanů ze Slovenska. Na Facebooku Zpráv z Moravy získal článek více jak 7000 “to se mi líbí”.

Moravané žijící na Slovensku přeji Moravě vše dobré do roku 2024